IV. Zneužití postavení

Způsob, jakým děkan Miroslav Ševčík vyřešil stížnost studentek na chování ostrahy, byl neuvěřitelný:

  • Odmítnul je přijmout najednou, ale trval na tom, že každá půjde zvlášť - do kabinetu, kde na ni byli připraveni čtyři učitelé.
  • Zakázal jim, aby si s sebou vzaly do kabinetu svědka.
  • Přitom někteří z vyučujících v kabinetě nejen neměli s projednáváním stížnosti nic společného (Zdeněk Chytil), ale dokonce ani nebyli členy vedení fakulty (Miroslav Zajíček).
  • Na schůzce studentkám vyhrožovali, že si nikde v EU nenajdou práci.
  • Miroslav Zajíček na jednu studentku křičel.

Na schůzku si studentky stěžovaly v otevřeném dopisu. (Ten je ještě mírný - přečtěte si jejich nezveřejněnou úplnou výpověď.)

Děkan reagoval na webu fakulty. Studentky opět odpověděly dopisem, kde děkana obvinily z polopravd a lží. Když se pokusily děkanovi dopis předat, přiměl je k sepsání absurdního nedůstojného zápisu.

Ozval se i Petr Houdek, který byl děkanem obviněn, že jedné ze studentek neoprávněně přidělil práva v informačním systému. Ve svém dopisu ukázal nesmyslnost takového obvinění. Ze stejného důvodu se ozval Marek Vokoun - i on dokázal, že jde o nesmysl.

Klíčový důkaz pak přinesl proděkan pro studium, Daniel Šťastný. Když vyšetřil celý incident, dospěl k závěru, že děkan zásadně pochybil a jednal neeticky! Po vydání závěrů vyšetřování se Daniel Šťastný distancoval od vedení fakulty a rezignoval.

 

Dva dny po zveřejnění výsledků vyšetřování studenti uspořádali první demonstraci.

Děkan Miroslav Ševčík nejenom neuznal chybu, ale ještě jednu ze studentek na veřejnosti neslušně slovně napadl.

Vše došlo tak daleko, že k situaci na fakultě zasedal Akademický senát VŠE. Před zraky rektora a dalších ale vedení fakulty předvedlo lži, dezinformace a manipulace, jak se lze dočíst v přepisu z jednání a jak je rozebráno v rozboru jednoho ze studentů fakulty.

Akademický senát VŠE zřídil pracovní skupinu a mediátora sporu. Zástupci fakulty nejprve odmítli osobu mediátora, pak se snažili absurdně znevěrohodnit členku pracovní skupiny a nakonec znovu vyeskalovali spor se studentkami, takže už ztratily chuť podepisovat jakékoli smírné prohlášení. Pracovní skupina v závěrečné zprávě obecně odsoudila právě to jednání, které je připisováno děkanovi Miroslavu Ševčíkovi. Zprávu pak přijal celoškolský senát. Píše se tam: 

 

    "Z obecnějšího pohledu je  pracovní skupina  přesvědčena, že
  • požadavek ochrany majetku VŠE nemůže být automaticky nadřazen právu člena akademické obce svobodně a veřejně vyjádřit svůj názor.  Jednotlivé sporné situace musí být řešeny individuálně,
  • jednání mezi členy akademické obce musí být v souladu s etickým kodexem VŠE založeno na vzájemné úctě a respektu.  Nikdo nesmí být vystaven nátlaku, urážlivému či ponižujícímu jednání,
  • silový/konfrontační přístup k řešení problémů povede spíše k jejich eskalaci než k jejich zmírnění."
Přesto jeden z nejbližších děkanových spolupracovníků, Miroslav Zajíček, poslal na další zasedání senátu e-mail, kterým znovu hrubě napadl členy pracovní skupiny. Celý senát, i rektor, to pobouřeně odsoudili. Jedině děkan Miroslav Ševčík se vyhnul odpovědi, když měl říct jestli se od toho distancuje!
 
Rektor Richard Hindls se pak rozhodl do toho vstoupit. Pozval zvlášť děkana a spol. a zvlášť studentky na jednání v pondělí 29. 4. a pak znovu o dva týdny později. Zatímco děkan Miroslav Ševčík rektorovi tvrdil, že chce jednat, začal místo toho jeho právník Tomáš Sokol (!) posílat studentům "předžalobní výzvy ke smíru". Toto jednání se dostalo i do médií a sklidilo velkou kritiku od akademiků z jiných škol. Za všechny stačí citovat bývalého rektora Masarykovy univerzity Jiřího Zlatušku:
Děkan nesmí vyvolávat nepřátelskou nebo jen mocensky vypjatou atmosféru vůči studentům coby slabší straně. Musí ve svém postavení unést studentskou kritiku, respektive se ze svého konání zodpovídat. Děkan vyhrožující žalobou zasluhuje být bez milosti zbaven úřadu. Takovým chováním navíc osvědčuje absenci předpokladů pracovat jako akademický pracovník.
 
Studenti sepsali otevřený dopis, kde žádají o pomoc celoškolní akademický senát, podepsalo se jich asi 200. Podnět dal také jeden fakultní senátor, který si stěžoval na podivné praktiky na fakultním senátu.
Akademický senát ale zatím žádné usnesení nepřijal. V jednání bude pokračovat po prázdninách.
 
Mezitím na fakultě na protest končí další a další vyučující. Naposledy David Lipka a pět dalších učitelů katedry institcionální ekonomie. A Daniel Šťastný - bývalý proděkan, který kritizoval děkanovo neetické chování.
 
Děkanovi Ševčíkovi ani tohle nestačí. Jednomu z kritiků, doktorandovi Pavlovi Minárikovi, protiprávně ukončil studium, a to v rozporu s  výslovným rozhodnutím rektora  Hindlse. Bývalého proděkana Šťastného přitom neváhal obvinit z podvodu. (Alespoň zde snad se svou neúctou k zákonům narazil a byl donucen ustoupit.)