Výsledky šetření incidentu studentek

Proděkan pro studium Daniel Šťastný řešil stížnost studentek na postup ostrahy, když vylepovaly plakáty. Text vyjádření najdete na stránkách Národohospodářské fakulty. Pro jistotu ho přetiskuji také zde.

Doporučuji číst to podrobně. Tohle není nějaké anonymní vyjádření, jako jsou tyhle stárnky - tohle je oficiální text člena vedení fakulty!

Vyjádření proděkana pro studium ke stížnosti studentek na postup ostrahy ze dne 18. 1. 2013

Vážené studentky,

dne 18. 1. 2013 jsem obdržel vaši prosbu o prošetření incidentu při vylepování plakátů v prostorách Národohospodářské fakulty (NF). Mezitím proběhlo v souvislosti s tímto incidentem opakovaně setkání některých z Vás s panem děkanem a dalšími pracovníky fakulty. Přestože jsem nebyl ani k jednomu setkání přizván, různé interpretace okolností těchto schůzek i jejich obsahu jsem vzal v této mé odpovědi v potaz.

V této věci bylo vydáno společné prohlášení děkana NF Miroslava Ševčíka, proděkana Zdeňka Chytila, předsedy Akademického senátu (AS NF) Jána Pavlíka a pověřeného vedoucího katedry institucionální ekonomie Miroslava Zajíčka. V této věci přijal později usnesení také AS NF. Jelikož se závěry, k nimž po prozkoumání dostupných materiálů všech stran docházím, s těmito prohlášeními rozcházejí, zasílám tuto zprávu nejen vám, ale také jim. Analogicky k prohlášení děkana a jeho spolupracovníků ji také zveřejňuji na internetových stránkách NF.

Popis incidentu a následné schůzky

Zmiňovaný incident spočíval v tom, že studentky Hana Marie Smrčková a Ludmila Hadincová v doprovodu další nezjištěné osoby vylepovaly plakáty v prostorách NF. K řešení této situace byl na základě upozornění pracovnice úklidu přivolán strážný vzhledem k tomu, že o den dříve požádala tajemnice NF pana Kubína z útvaru obrany a ochrany (ÚOO), aby zamezil vylepování nepovolených materiálů v prostorách NF. Výzvě k prokázání identity vyhověla jen jedna ze studentek, druhá tak odmítla učinit. Po několikaminutové diskusi s přítomnými pracovníky úklidu a ostrahy se studentky rozhodly opustit prostory VŠE, v čemž se jim pracovníci ostrahy snažili zabránit uzavřením hlavní brány a poté i fyzicky. S pomocí zmiňované třetí osoby se jim všem nakonec podařilo areál VŠE opustit, neboť se jí podařilo otevřít bránu i přes odpor pracovnice ostrahy. Před bránou došlo k pokusu pracovníka ostrahy skupinu studentek zadržet, ale byl fyzicky odstrčen doprovodem studentek. Následkem tohoto incidentu přispěchal na místo další pracovník ostrahy vybaven obuškem a situace vyústila ve vzájemné držení se s osobou, která studentky doprovázela. Incident skončil poté, co jedna ze studentek souhlasila s předložením identifikace. (Tento popis incidentu odpovídá jak pracovníků ostrahy, tak dotčených studentek; rozdílné jsou pouze interpretace výšky hlasu a slušnosti jednání.)

Příslušný pracovník ostrahy sepsal o události hlášení, které odevzdal Jaroslavu Kubínovi z Útvaru obrany a ochrany. Tím byl podle jeho slov případ uzavřen: on ani představitelé jiných pracovišť podřízených přímo rektorátu nepovažovali incident za tak významný, aby byl dále vyšetřován, a jeho vyšetřování nepožadovali.

Zmíněné hlášení a dále pak vyjádření odboru správy majetku si však naopak vyžádal děkan NF. Vyžádal si také záběry z bezpečnostních kamer. Následně vyzval prostřednictvím studijní referentky studentky Hanu Marii Smrčkovou, Ludmilu Hadincovou, Markétu Vaněčkovou a studenta Jana Halíře, aby se k němu dostavili dne 22. 1. 2013. Poté, co se dostavili, trval na tom (navzdory požadavkům studentek), že nejprve bude probíhat jednání individuálně s každou osobou zvlášť, a poté teprve hromadně, případně se svědectvím studentského zástupce v Akademickém senátu NF. Na individuálním projednávání byli kromě příslušného studenta a děkana přítomni také proděkan Zdeněk Chytil, předseda AS NF Ján Pavlík a Miroslav Zajíček.

Výsledky šetření

a) Vylepování plakátů

Ve věci vylepování plakátů se domnívám, že není úplně jasné, zda studentky porušily předpis Pravidla propagace v prostorách VŠE. Tento předpis sice zakazuje vylepování plakátů zakazuje, nicméně z kontextu předpisu (z jeho názvu i terminologie) je evidentní, že se tím má na mysli nepovolená inzerce. Vzhledem k tomu, že vylepované plakáty vybízely k diskusi o personální politice děkana NF, není snadné stanovit, do jaké míry by měl být na ně tento předpis aplikován.

I kdyby však vylepování takových plakátů nějaký vnitřní předpis zakazoval, je třeba mít na paměti skutečnost, že až do 18. 1. 2013 bylo vylepování různých plakátů a informací v prostorách NF zcela běžným jevem, a nelze se proto ubránit dojmu, že aplikace tohoto předpisu zrovna v tomto případě je selektivní a účelová.

Nakonec nelze v této souvislosti nezmínit skutečnost, že před 10 lety, kdy se “úzká zájmová skupina”, jak tehdy říkal děkan Ivo Straka, zastala prof. Holmana, kterého děkan Straka odvolal z výuky, používala tato skupina (v níž dnešní děkan sehrál klíčovou roli) právě takovou “plakátovou” formou komunikace. To, že současní představitelé fakulty zakazují formy svobody projevu, které sami dříve používali a evidentně považovali za legitimní, považuji za absurdní a smutné.

b) Postup pracovníků VŠE

Ve věci postupu pracovníků ostrahy a úklidu je nutné rozlišit 4 body:

i) Ve věci snahy o zamezení vylepení plakátů, případně o jejich odstranění shledávám postup pracovníků VŠE za přiměřený a pochopitelný vzhledem k zadání, kterého se ÚOO dostalo ze strany NF.

ii) Ve věci požadavku strážného na legitimování studentek shledávám tento postup v souladu se směrnicí rektora Ochrana a ostraha majetku VŠE v Praze (SR 19/2007). Ta uvádí prokázání své identity jako povinnost pro všechny zaměstnance a studenty. Jeho požadavek byl tedy zcela oprávněný.

iii) Ve věci způsobu prosazování požadavku na legitimování studentek, tedy snahou omezit jejich odchod z VŠE a zadržet je, je třeba poukázat na již zmiňovanou směrnici rektora (SR 19/2007), která opravňuje strážné zadržet osoby pouze tehdy, pokud byly přistiženy při trestném činu. Vzhledem k tomu, že porušení zákazu vylepování plakátů (ať už k němu došlo nebo ne) může být jen těžko jako trestný čin klasifikováno, obávám se, že postup pracovníků ostrahy nebyl v tomto ohledu oprávněný a představoval překročení pravomocí.

iv) Ve věci údajného nevhodného jednání pracovníků VŠE, které bylo studentkami označeno za “vulgární” či “agresivní”, se po vyslechnutí výpovědí a ve světle chybějících objektivních důkazů domnívám, že reakce ani jedné ze stran nebyly zcela adekvátní. Snaha ostrahy studentky zadržet (studentkami interpretovaná jako její agresivní chování ostrahy), stejně jako snaha studentek se zadržet nenechat (ostrahou později interpretovaná jako napadení), jsou z pohledu každé ze stran pochopitelné vzhledem k eskalované situaci. Reakce mohly být na obou stranách přiměřenější: studentky neměly odmítat zjišťování své totožnosti, ostraha neměla studentky zadržovat a osoba doprovázející studentky mohla být možná při snaze nenechat se zadržet citlivější. Tak či onak žádná ze stran necítila po konfliktu újmu, v jejímž důsledku by bylo požadována něco víc než vysvětlení a omluva, což poukazuje na malou závažnost konfliktu.

c) Schůzky představitelů NF se studentkami

Ve věci pozvání na schůzku jsme toho názoru, že není obvyklé, aby studentovi nebyl sdělen žádný důvod, proč se má dostavit na jednání s představitelem fakulty. V této souvislosti se také pozastavuji nad plánovaným obsahem schůzky: Podle prohlášení děkana a jeho tří spolupracovníků se měla schůzka týkat “hlášení o mimořádné události – napadení strážného”. Toto hlášení však útvar obrany a ochrany ani jiné pracoviště řešit nijak nepožadovalo. Děkan jej řešil z vlastní iniciativy. To by bylo pochopitelné, pokud by jej řešil v rámci vyšetřování zmíněné stížnosti dotčených studentek – té se však schůzka dle děkanova prohlášení týkat vůbec neměla. Děkan tedy řešil to, na co si nikdo nestěžoval, naopak neřešil to, na co bylo stěžováno. Takový způsob řešení stížnosti studentů považuji za podezřelý a nepřípustný.

Druhým proklamovaným důvodem schůzky bylo projednávání údajného nedovoleného přístupu do systému ISIS studentky Ludmily Hadincové. Pominu-li bezpředmětnost takového obvinění (přístup byl delegován standardně a transparentně, v dobré víře a nebyl nikdy nijak využit, natož potom zneužit), shledávám přinejmenším zarážejícím, že toto podezření nebylo nejprve projednáno s osobou, které údajně tento stav způsobila, tj. s vyučujícím, který o delegaci práva pro studentku požádal.

Ve věci formátu schůzky jsem přesvědčen, že došlo k zásahu do práv dotčených studentů. Každý totiž má právo mít k sobě při úředním jednání svědka. Požadovat, aby se svědek účastnil pouze části jednání, je stejným porušením práva, jako by byl svědek zamítnut zcela. Toto porušení práva je o to nešťastnější, že děkan a studenti jsou vůči sobě v asymetrickém postavení, a vyjednávací pozice studentů je tím oslabená. Uvážím-li navíc, že studentům byla přítomnost svědka zamítnuta, kdežto děkan NF měl k sobě tři spolupracující pracovníky fakulty, považuji postup děkana za zásadní pochybení. Zároveň se musím jasně distancovat od prohlášení čtyř zmíněných akademických funkcionářů, podle nichž je požadavek na přítomnost svědka “troufalost”, která “přesahuje meze slušného chování”. Toto vyjádření je v příkrém rozporu s etickými standardy práce kdekoliv, natož pak v akademickém prostředí.

Závěry

Vaši stížnost jsem důkladně prostudoval. Hovořil jsem se svědky události i některými dalšími osobami, jichž se tento incident týkal. Jako závěr šetření vám sděluji následující:

1) Ve věci vylepování plakátů není jasné, zda jste porušily předpisy školy, pakliže ano, porušily jste je identickým způsobem, jakým se rutinně dělo, a snaha Vám v tom zabránit má myslím evidentní politické pozadí. Samotná snaha vedení NF potlačit tuto formu komunikace mi přijde jako nehodná akademického prostředí.

2) Ve věci postupu pracovníků úklidu a ostrahy jsem jako pochopitelnou (a přiměřenou) shledal jejich snahu o zamezení vylepení plakátu (vzhledem k požadavku ze strany vedení NF) a jako zcela oprávněnou snahu strážných o zjištění Vaší totožnosti. Naopak jako neoprávněnou shledávám snahu pracovníků ostrahy Vám zabránit v odchodu z areálu a fyzicky Vás zadržet. Vaše snaha se zadržet nenechat, jakkoliv pochopitelná vzhledem k neoprávněnosti takového postupu, mohla vzbudit dojem, že nebyla adekvátní věku strážného.

3) Ve věci postupu děkana NF a jeho spolupracovníků jsem přesvědčen, že jejich způsob jednání s Vámi a řešení celé situace byl podle mého soudu politováníhodný a neetický a rád bych se od něj tímto distancoval.

Dan Šťastný

proděkan pro studium NF VŠE v Praze