V. dějství - normalizace
Do začátku září 2013 odešlo z Národohospodářské fakulty většina učitelů, kteří nesouhlasili s kroky děkana Miroslava Ševčíka. Vypadalo to, že na fakultě nastane klidné období. Místo toho ale nastala normalizace. Jiří Schwarz (někdejší nejbližší spojenec děkana Ševčíka) to popsal následujícím způsobem:
"Děkan Ševčík tak z fakulty vytvořil pracoviště připomínající normalizační období. Místo, kde se lidé veřejně nebaví, ba ani nezdraví z obavy před nařčením z paktování se s „rozkladnými živly“ a ze strachu z vypadnutí ze seznamu děkanovi loajálních osob a z následného nesmlouvavého procesu, jimž si prošli jeho odpůrci, ať skuteční či domnělí. Fakulta se stala místem, kde zaměstnanci fakulty musí podepisovat vedením připravené a schválené dopisy veřejně odsuzující „odpůrce režimu“, a pak i veřejně prohlašovat, že to opravdu tak cítí (a následně tyto „odpůrce režimu“ soukromě obtelefonovávat s omluvou, že to „ze strachu museli udělat“). Akademické pracoviště se opět stalo místem, kde vyučující radí studentům, aby jistá jména nevyslovovali, nechtějí-li mít problémy. Přeměnilo se v místo, kde si děkan kupuje podporu a neloajalitu trestá promyšlenou likvidací, v místo intrik a lží, které se nekonečným omíláním stávají „oficiální pravdou“ a někteří - nejspíše včetně samotného děkana - tomu i věří."
Co konkrétně připomíná normalizační období?
- Děkan Miroslav Ševčík vyhodil ze studia nepohodlného doktoranda, který ve skutečnosti měl již úspěšné ukončené studium. Když rektor děkanovo rozhodnutí zrušil, děkan se mu několik týdnů odmítal podřídit.
- Lidem, kteří odešli z fakulty, bylo nejprve přislíbeno, že budou moci dovést do konce práce studentů, kteří u nich psali závěrečnou práci. Pak jim ale byly práce najednou odebrány (týká se např. Daniela Šťastného a Petr Houdka).
- Aby odvedl pozornost od chyb začal obviňovat bývalého proděkana, který pak napsal otevřený dopis, z něhož je zřejmé, že jde o účelovou nepravdu.
- Nekompetenci při přípravě vnitřních předpisů děkan Miroslav Ševčík nahradil arogancí vůči celoškolskému senátu, který mu špatně připravené předpisy odmítl schválit.
- Když celoškolský senát měl projednávat situaci na fakultě a chování děkana Ševčíka, byla zorganizována podpisová kampaň, která i mimo školu začala lidem připomínat předlistopadovou atmosféru.
- Prof. Šíma, který s kroky děkana Ševčíka nesouhlasí, a který kritizoval podpisovou kampaň, začal být nejprve v práci šikanován a následně dostal výpověď (viz také novinový článek). Přitom fakulta je v situaci, kdy potřebuje každého titulovaného učitele - pod vedením děkana Miroslava Ševčíka se totiž dostala tak daleko, že jí akreditační komise hrozí omezením akreditací. (UPDATE 2014: jelikož ani po roce nenastalo zlepšení, akreditační komise omezení akreditací opravdu navrhla!)
- Zasedání fakultního akademického senátu se změnila ve frašku: nepohodlní senátoři mohou vystoupit v bodě Různé jen, když je to odhlasováno; když chce nepohodlný senátor výslovně něco do zápisu, hlasuje se následně o tom, zda to bude v zápisu; zápisy neodpovídají audiozáznamům; návrhy nepohodlných senátorů se odmítají s argumenty, které odporují zákonu (přičemž na jiné návrhy v té samé situaci se ale tyto argumenty nepoužijí) atd. K těmto praktikám se už dokonce velice kriticky vyslovil i celoškolský akademický senát.
Mezitím Jiří Schwarz, původně spojenece děkana Ševčíka, rezignoval na členství ve vědecké radě a poodkryl začátek celé kauzy: podle něj měl jž děkan Miroslav Ševčík před rokem plán odstavit mladší kolegy, které považoval za ohrožení!
A zatím na školu přišla předžalobní výzva od učitelů, které děkan Miroslav Ševčík na jaře napadal.
Na podzim 2014 z fakulty odešli poslední dva vyučující, kteří se nebáli přečiny děkana Miroslava Ševčíka otevřeně kritizovat. Vědeckou radu opouštějí další a další odborníci.