Předseda akademického senátu prestižní školy by si klidně i se svými kolegy nasadil zakázaný modrý maják, kdyby byli v situaci jako jejich děkan Miroslav Ševčík. Na zneužití výstražného světla upozornil časopis TÝDEN. Incident jen potvrdil, že se před Ševčíkem třese celá Vysoká škola ekonomická. 

 

Děkan Miroslav Ševčík se definitivně stal nesmrtelným. S největší pravděpodobností přežije v čele Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické (VŠE) také další incident. Na dálnici D5 se choval jako ukázkový papaláš, v zácpě si na auto nasadil modrý maják a pruhem pro sanitky odjel v protisměru ze zablokované silnice. Použil výsadu, na kterou neměl právo, měla by tedy následovat alespoň symbolická sankce. Akademici ale znovu skloní hlavy a další děkanův prohřešek v tichosti přejdou. 

"Na odvolání je to slabé. On je teflonový. Všechno po něm steče," řekl ekonom Jiří Schwarz. Třiatřicet let byl Ševčíkovým přítelem, kolegou a také jeho předchůdcem v čele fakulty. Dění na škole je postavilo proti sobě a za týden se střetnou u soudu. Spory kolem Ševčíka neutichají. Je to právě naopak. Po dramatickém výstupu na vědecké radě se koncem března se školou rozloučil viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl. 

 

 

Opravdu se zdá, jako by měl děkan Ševčík "průšvihuvzdorný" povrch. Vůči studentům, podřízeným a dokonce i na veřejnosti si může dovolit prakticky všechno, přesto zůstává nepostižitelným vládcem fakulty. Jeho eskapády už dávno táhnou dolů celou VŠE. Pokud se jedna z prestižních českých vysokých škol po léta nedokázala vyrovnat s jedním excentrikem, ztrátu dobré pověsti si zaslouží. Akademiky omlouvá pouze jedna polehčující okolnost. S Ševčíkem se dá těžko hrát fair play. 

Za třicet let na VŠE se stal jedním z hlavních uzlů tamní klientelistické sítě. Kdo mu nedluží protislužbu, na toho něco ví nebo ho donutil podepsat nějakou spornou listinu. Další se zaleknou, když děkan pohrozí právníky a soudy. To je mimochodem důvod, proč se o něm až na výjimky odmítají otevřeně bavit i jeho protivníci, kteří už na škole dávno nepůsobí. 

Jeden z vysokých hodnostářů VŠE dokonce před svědky prohlásil, že proti Ševčíkovi nepůjde, protože s ním už jednou měl konfl ikt a stačí mu to do smrti. Lidé, kteří zatím byli děkanovy pozornosti ušetřeni, mají "čirý existenciální strach", jak říká docent Schwarz. VŠE představuje uzavřený svět, v němž mnozí jeho obyvatelé žijí po desetiletí a nic jiného neznají. Bez školy by neměli nic. 

Jak je patrné, Ševčíkovy mocenské způsoby nezapřou líheň, s jejíž pomocí startoval kariéru: v letech 1985 až 1989 byl členem Komunistické strany Československa. Totalitní systém protislužeb a zastrašování jen stačilo aplikovat v malém na akademické půdě. V posledních dvou letech stíhá Národohospodářskou fakultu VŠE jeden skandál za druhým a Ševčík v nich hraje hlavní roli. Velmi nesnadno se hledají kladné body, které by si v tomto období připsal jako manažer. 

 

 

Situace na VŠE došla tak daleko, že se dospělí lidé a mezi nimi i přední vědci vykrucují jako školáci. Nově jmenovaná rektorka Hana Machková se pro TÝDEN k Ševčíkově dálniční kauze nechtěla vyjádřit, protože je ve funkci teprve pár dní. Až bude v rektorské kanceláři zabydlená, nic se nezmění. Zdvořilým mlčením "vzdoroval" děkanovým konfliktům i její předchůdce Richard Hindls. Kromě rektorky by mohl Ševčíka z vedení fakulty odstranit už jen její akademický senát. Tam má ale děkan vyhráno dávno předtím, než za senátory přijde s novým "spiknutím" proti své osobě. 

V souvislosti s modrým majákem už nyní akademický senát Národohospodářské fakulty akceptoval děkanovo vysvětlení a případ je pro něj vyřešen. "Budeme to považovat za jeho soukromou záležitost. Sdělil nám, že vezl těžce nemocnou osobu. Šlo o kritický stav v souvislosti s cukrovkou, proto děkan použil modrý maják, který běžně nepoužívá. Ani si ho nezakoupil, prostě ho dostal. V autě ho měl pro případ kritické situace," uvedl předseda fakultního senátu Ján Pavlík. 

Na případ zneužití majáku upozornil Pavel Uretšlegr z Brna, jehož vůz se zastavil hned za Ševčíkovým. Žádné nemocné osoby si nevšiml. S Ševčíkem na dálnici uvázla pouze žena, která chvíli před děkanovým triumfálním odjezdem z ucpané dálnice řídila auto. "Jestli na zadním sedadle bylo skrčené malé dítě, oba lidé z auta ho dokonale ignorovali a bavili se jen spolu. Pak by se někdo ještě mohl skrývat v kufru. Ten jsem ale neotvíral," zpochybňoval svědek děkanovo tvrzení. Docent Pavlík však Ševčíkovi oddaně věří: "Je možné, že příhoda nastala právě v autě. Lidem za volantem se náhle může udělat špatně." 

Ševčík na dálnici experimentoval s majákem jen několik dní předtím, než ho senátoři podruhé instalovali do funkce děkana. V devítičlenném sboru se našli pouze dva lidé, kterým se jméno jediného navrženého kandidáta nelíbilo. Poměr sil by se ale nezměnil, ani kdyby v době volby už měli informace o tom, co se odehrálo na dálnici u Berouna. "Budou to řešit příslušné orgány čili to nemá žádný vliv na dění na fakultě," řekl docent Pavlík. "Valná většina senátorů se vyjádřila v tom smyslu, že by v daném případě konali stejně, kdyby měli v autě příbuznou, která je v nebezpečí života, a měli k dispozici tento prostředek. On vlastně jen trošku jel po pruhu vyhrazeném pro záchranáře. Šlo o nějakých tři sta metrů, než sjel z dálnice," dodal Pavlík. 

 

 

Kvůli takové "prkotině", jako je podvádění na dálnici, proti děkanovi nikdo nepůjde. Opak by znamenal vleklý spor a kilogramy korespondence a protokolů. Tak je to při každém střetu se Ševčíkem. TÝDEN žádal děkana o interview už v polovině března. Rozhovor nejprve přislíbil, ale minulý týden přes prostředníka vzkázal, že s médii vůbec nebude hovořit. Tématem rozhovoru měl být nejen modrý maják, ale především vyústění střetů s kolegy, které zaměstnávají VŠE už po dva roky. 

Ačkoli jsou děkanovy úspěchy na poli právních sporů mizivé, dokáže svým oponentům řádně znepříjemnit život. Stará se o to, aby od něho neměli pokoj ani po odchodu z fakulty. Platí to především pro skupinu mladých učitelů, kteří se v hledáčku děkana ocitli jako první. Jejich "prvotní hřích" spočíval v tom, že si dovolili kandidovat do akademického senátu, aniž to schválil děkan. Jedním z neautorizovaných kandidátů byl šéf katedry institucionální ekonomie David Lipka. Ve volbách neuspěl, přesto Ševčík považoval za nutné vymazat ho úplně. Na podzim roku 2012 ho zbavil místa v čele katedry. 

Tento krok vedl k prvním peticím a stál na začátku studentských protestů. Dnes už Lipka na fakultě nepůsobí, stejně tak patnáct dalších učitelů, které děkan vyštval. Odchodem ze školy se pro ně ale celá záležitost neuzavřela. Na začátku loňského léta TÝDEN informoval o trestním oznámení, které vedle Ševčíka podepsalo celé vedení fakulty. Šestici mladých učitelů obvinili z falšování cestovních příkazů, kvůli němuž údajně školu připravili přibližně o milion korun. 

"Je to pro nás velmi nepříjemné, ale vyšetřování stále pokračuje," řekl Radek Soběhart, jeden z bývalých učitelů. Je přesvědčen, že během vyšetřování všechny nesrovnalosti vyvrátil. Už v době vypuknutí sporu tvrdil, že výhrady z fakulty nechápe, protože cestovní příkazy prošly kontrolou grantové agentury i evropských orgánů, které na žádné pochybení neupozornily. 

Všechny sporné dokumenty ostatně nesly i Ševčíkův podpis. To ale děkanovi nezabránilo, aby trestní oznámení použil jako hlavní zbraň v boji s kolegy. "Na fakultě se objevovaly spekulace, že museli pryč z jiných důvodů. Také se mluvilo o tom, že jejich chyba při vyúčtování cest spočívala v přepsání jedné číslice, proto jsem to nechal prošetřit vnitřním auditem," vysvětloval loni Ševčík. On má audit a učitelé už dávno nová místa. 

 

 

Zvláštní kapitolu představuje Ševčíkův rozchod s dlouholetým souputníkem a bývalým děkanem fakulty Jiřím Schwarzem. Ten na škole stále zůstává a pravidelně proti svému nástupci vystupuje. "Došlo to tak daleko, že mě Ševčík na chodbě ani nepozdraví," glosoval Schwarz svou pozici na fakultě. 

Atmosféru dokresluje spor, který vede proti Ševčíkovým lidem v akademickém senátu. "Oni falšují zápisy ze zasedání. Objevuje se v nich, že používám vulgarismy. Dokážete si to představit?" ptal se Schwarz. Aktuálně usiluje o svolání mimořádné schůze, kde by se mu dotyční omluvili. Pokud na to nepřistoupí, je připraven podniknout právní kroky a omluvu vymáhat soudně. 

Jak už bylo řečeno, jeden soud čeká Schwarze tento týden. Spor se netýká školy, nýbrž Liberálního institutu, který spolu s Ševčíkem zakládali v devadesátých letech a kde současný děkan tahá za kratší konec. U soudu se bude řešit, zda se Ševčíkovo odvolání z čela institutu odehrálo podle regulí. Stalo se to na schůzi, na kterou svolal Schwarz aktuální členstvo institutu podle seznamu, který měl v držení. Ševčík seznam rozporuje a odvolání považuje za neplatné. 

Lze si ale těžko představit, že by ho po případném vítězství Liberální institut vřele přijal. Po jeho odchodu totiž v kase organizace chybělo 880 tisíc korun. "Když jsem vedení institutu převzal, o finanční stránku jsem se příliš nestaral. Až poté, co děkan začal obviňovat kolegy z fakulty, že zpronevěřili peníze na cesty, jsem se podíval na jeho hospodaření a zjistil jsem, jak to fungovalo. Jsou to paradoxy," poznamenal Schwarz. 

Jde o to, že firma Miroslava Ševčíka mladšího dD accounting vedla účty Liberálnímu institutu. Její jednatel Petr Kovář institutu dodával služby, ale zároveň měl přístup k jeho účtům. Stal se vlastně sám sobě klientem. 

"Už uznali pochybení a vrátili 565 tisíc korun. Zbytek částky zřejmě bude předmětem další žaloby," řekl Schwarz. 

 

 

Dalšímu, tentokrát neúspěšnému pokusu o odvolání čelil Ševčík jako předseda představenstva ve zlínské firmě Toma, která se specializuje na energetické projekty. Incident na dálnici vyprovokoval minoritního akcionáře firmy Aleše Hodinu, aby svolal valnou hromadu. Na ní chtěl kromě Ševčíka odvolat z dozorčí rady i Schwarze. Jejich spory podle Hodiny firmu poškozují. Nejenže neuspěl, valná hromada dokonce odhlasovala, že další pokusy o změny v čele společnosti budou neúspěšné. "Nedokážu si to vysvětlit. Asi Ševčík na každého něco ví," komentoval Hodina výsledek schůze. 

Jednoduché vysvětlení ale nabízí pohled do databáze studentů Národohospodářské fakulty. Figuruje mezi nimi Vladimír Kůrka, syn většinového vlastníka společnosti Toma. Vedoucí jeho diplomové práce: doc. Ing. Miroslav Ševčík, CSc. Studenti jsou pro Ševčíka velmi cenná komodita. Na fakultě studují například synové dvou čelných představitelů minulé vládní koalice Petra Nečase a Miroslava Kalouska. Zda i tuto konexi fakulta nějak zobchodovala, nelze ovšem doložit. 

Naprosto bezcenní jsou v jeho očích naopak studenti, kteří se proti němu ozvou. Na skutečnost, že je děkan zastrašuje, znovu nedávno upozornili představitelé liberálních spolků v čele s šéfredaktorem časopisu Laissez Faire Martinem Pánkem. Hlavní představitelkou hrstky studentských odbojářů se stala Hana Marie Smrčková. Honička s ochrankou, několikahodinové výslechy u děkana a nařčení ze sexuálního harašení patří k jejím studijním zážitkům. 

Mezi nimi vévodí předžalobní výzva sepsaná advokátem Tomášem Sokolem. Ševčíkovi se měla omluvit za větu "Děkan ale na nás poštval ochranku", kterou citoval server Novinky.cz. Kvůli této větě se na Národohospodářské fakultě měla strhnout bitva právních es. Proti Sokolovi se měl postavit advokát Robert Pelikán, který zastupoval Smrčkovou. "Žádnou žalobu nepodali. Skutečně šlo jen o to, aby nás zastrašil," řekla studentka. Nakonec se to povedlo. Podobně jako bývalý učitel Soběhart odmítá i Smrčková poskytnout o Ševčíkovi podrobnější rozhovor. 

 

 

Sdílný není kupodivu ani viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl. Šest dní po skandálním zasedání vědecké rady Národohospodářské fakulty VŠE poslal Ševčíkovi rezignační dopis na členství v tomto orgánu. "Je pravda, že jsem rezignoval na členství ve vědecké radě Národohospodářské fakulty VŠE v Praze, ale nikoli náhle a po nějakém konkrétním konfl iktu. Toto rozhodnutí ve mně zrálo déle a v jednom okamžiku jsem si byl jistý, že je to ten správný krok," napsal TÝDNU Hampl bez dalšího upřesnění. 

Z průběhu veřejného zasedání je však více než zřejmé, o co jde. Exprezident Václav Klaus za mocného Ševčíkova přizvukování nasazoval Hamplovi čím dále větší psí hlavu kvůli měnovým intervencím ČNB. Hampl se několikrát neudržel. K úrovni diskuse nakonec poznamenal, že mu připadá povrchní a nevědecká. "Čekal jsem více, ale probíhá tu mediálně-politicko-restaurační debata," uvedl na zasedání Hampl. Ševčík může být spokojen. I kdyby se proti němu spikli úplně všichni, kteří si liberalismus představují jinak než on, Václav Klaus mu nejspíše zůstane napořád.